Společně najedeme možnosti zrealizace zelených opatření v kraji!

Moravskoslezský kraj (MSK) se nachází na severovýchodě České republiky a jeho sídlem je Ostrava. Sousedí se Zlínským krajem, Olomouckým krajem, na severu s polským Opolským a Slezským vojvodstvím a na jihovýchodě se slovenským Žilinským krajem. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.
V kraji žije ve 300 obcích 1 192 834 obyvatel (údaj k 31. 12. 2020) a jeho rozloha je 5 427 km². MSK patří mezi nejvíce urbanizovaná území České republiky s poměrně velkou nerovnoměrností v osídlení, kdy většina obyvatel kraje žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. MSK je jedním z nejprůmyslovějších krajů České republiky. Tradiční a nejrozšířenější průmysl v kraji je těžký průmysl (strojírenství, hutnictví). Vzhledem k povaze průmyslu a také s přihlédnutím ke své více jak dvousetleté industriální minulosti se kraj dlouhodobě zaměřuje na zlepšení kvality životního prostředí.
MSK má od roku 2020 zpracovanou Adaptační strategii na dopady změny klimatu.

Regionální rozvojová agentrua Moravskoslezské investice a development (zkráceně MSID) byla založena Moravskoslezským krajem za účelem zkvalitnění investičního prostředí a rozvoje regionu ve prospěch jeho obyvatel a všech subjektů, kteří v něm působí.
Činnosti společnosti jsou zaměřeny na tři prioritní oblasti. Tou první je podpora investičního prostředí Moravskoslezského kraje, druhá část činností směřuje k podpoře podnikání a přípravě rozvojových projektů, společně s jejich realizací. Třetí oblast je zaměřená na marketingové aktivity s cílem zlepšení celkové image Moravskoslezského kraje.
MSID pomáhá v rozvoji veřejným a soukromým subjektům, velkým i malým firmám, a to jak z Česka, tak i ze zahraničí. Poskytuje také poradenství městům a obcím v oblasti využívání finančních nástrojů a zajišťuje zpracování zastavovacích studií a studií využitelnosti.
Společnost MSID se věnuje také regeneraci území těžbou zničeného Karvinska, a to v rámci programu POHO2030 (Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030), který má za cíl proměnit tuto oblast na území s pestrým a udržitelným životem.

Moravskoslezské energetické centrum, příspěvková organizace, (MEC) bylo zřízeno v roce 2014 jako nástupnická organizace Krajské energetické agentury, o. p. s. Hlavní činností MEC je zajišťování odborného poradenství v oblasti energetiky, energetických služeb, energetického managementu a rozvoje chytrého regionu pro potřeby kraje a jeho příspěvkových organizací. Mezi další významné aktivity patří příprava energetických strategií Moravskoslezského kraje, rozvoj čísté mobility kraje a v neposlední řadě také poradenství a konzultační činnost pro obce a příspěvkové organizace v oblasti úspor energií

Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a. s., (dále jen MSIC) zahájilo svou činnost v roce 2017 transformací Vědeckotechnologického parku Ostrava, a. s. Smyslem jeho existence je rozvoj místního inovačního ekosystému a zlepšování prostředí pro podnikání a inovace v Ostravě a celém kraji. Poskytuje služby a programy, které podporují růst a inovace a pomáhá malým a středním firmám a startupům při nastartování, během a s dlouholetým udržením jejich podnikání.
Klíčovými prvky, na které se zaměřuje, jsou kvalitní vzdělávání, výzkum a vývoj a spolupráce na nových technologiích a jejich zavádění do firem. Podnikatelům nabízí také sdílené experimentální laboratoře a zasídlení. Kromě toho řídí regionální inovační strategii.
MSIC je centrem inovačního ekosystému, buduje a posiluje vazby mezi komerční, akademickou, vědeckou i veřejnou sférou a iniciuje strategické projekty, které zvyšují konkurenceschopnost místních firem a celého kraje. Cílem je poskytovat takové služby, které nejsou na trhu nabízeny nebo nejsou v požadované kvalitě, dosažitelné ceně nebo nesplňují jiné relevantní podmínky.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. MŽP je ústředním orgánem státní správy pro oblast ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti podzemních a povrchových vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, dále pro oblast provozování zoologických zahrad, oblast zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, ochrany horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí (EIA), včetně těch, které přesahují hranice státu. Je také ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích a ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku, pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Program EMAS). Ministerstvo působí jako ústřední vodoprávní úřad.
K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.

Slezské vojvodství (polsky Województwo Śląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem. Hlavním městem jsou Katovice. Slezské vojvodství (SV) má rozlohu 12 333 km² a žije zde téměř 4,5 milionů obyvatel a je nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Dvanáct měst Slezského vojvodství patří mezi 40 polských měst s nejvyšším počtem obyvatel.
Vojvodství je průmyslovým regiónem a nachází se zde bohaté zdroje uhlí a minerálů, výroba energie, těžba uhlí, zpracování kovů, automobilový průmysl, chemický průmysl, výroba stavebních materiálů, stolařství a textilní průmysl.
Na druhou stranu se SV stále více vědomě věnuje otázkám transformace regionu s ohledem na respekt k životnímu prostředí vyjádřený ve Strategii Slezského vojvodství "Śląskie 2030" – Zielone Śląskie
Přírodními krásami regionu jsou hory – Slezská vysočina ve středu a na severozápadě a Krakowsko-Częstochowska vysočina na severovýchodě. Jižní hranici tvoří Beskydy – Beskid Śląski a Beskid Żywiecki.

DIAMO, státní podnik, pro Českou republiku zajišťuje zahlazování následků průmyslové činnosti včetně opětovného využití surovin, chrání zájmy státu v oblasti strategických surovin i radioaktivních materiálů a pomáhá zlepšit životní prostředí v průmyslem zasažených regionech.
Koncepce provádění likvidačních a sanačních prací vychází z usnesení vlády a pro jednotlivé lokality je konkretizována technickými projekty likvidace a sanace. Zahlazování následků po průzkumu, těžbě a úpravě surovin je prováděno v souladu s přísnými požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí. Nedílnou součástí zahlazování následků hornické činnosti je také výplata sociálně zdravotních dávek jak současným, tak bývalým zaměstnancům státního podniku DIAMO, včetně všech organizací, pro něž se stal státní podnik nástupnickou organizací.
Státní podnik DIAMO zajišťuje svou činnost v regionech prostřednictvím 7 odštěpných závodů – Správa uranových ložisek, Těžba a úprava uranu, GEAM, ODRA, Hlavní báňská záchranná stanice, DARKOV a Palivový kombinát Ústí.

Statutární město Karviná leží na severovýchodě České republiky na hranici s Polskem. Karviná je univerzitním, turistickým a lázeňským městem, kde žije téměř 52 tisíc obyvatel. Historicky se jedná o území, kde se soustředil těžký průmysl, zejména těžba uhlí, a město se tak dodnes potýká s důsledky těchto činností.
Město Karviná se dlouhodobě zaměřuje na zlepšování životního prostředí, provádí řadu rekonstrukcí a modernizací, ať už se jedná o úpravy jednotlivých budov, rozšíření a výsadbu zeleně nebo úpravu veřejných prostranství. Město je také aktivně zapojeno do různých projektů, které se mimo jiné soustředí na přípravu na klimatické změny a budování modrozelených prvků infrastruktury.

Statutární město Havířov leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Na severu hraničí s Petřvaldem, Orlovou a Karvinou, na západě s obcemi Šenov a Václavovice. V Havířově žije více než 70 tisíc obyvatel.
Historie Havířova souvisela s potřebou výstavby sídlišť pro pracovníky v dolech a hutích v období rozvoje průmyslu na Ostravsku. Město Havířov patří do oblasti, která je stále poznamenána negativními dopady těžkého průmyslu, proto se dlouhodobě zaměřuje na projekty s pozitivním dopadem na životní prostředí. Předmětem těchto projektů je především snižování energetické náročnosti budov, efektivní využívání zdrojů a výstavba zeleně.

Město Orlová leží v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji a žije zde téměř 28 tisíc obyvatel. Město významně ovlivnila jednostranná průmyslová orientace a stále se rozšiřující těžba uhlí v minulosti. Na konci 90. let 20. století byl zahájen proces revitalizace města včetně historického centra s cílem zlepšit podmínky pro bydlení jeho obyvatel a celkové oživení města a bezprostředního okolí. Město se zaměřuje na zlepšování životního prostředí, tak i na přípravu a zmírnění vlivu klimatických změn.

Nadace Partnerství se sídlem v Brně je v současnosti největší česká environmentální nadace, která byla založena již v roce 1991. Vizí nadace je svobodná společnost aktivních občanů, která společně a vědomě pečuje o životní prostředí. Nadace uděluje granty místním komunitám, poskytuje konzultace o výsadbě stromů, adaptacích na změnu klimatu ve městech, projektování a provozu energeticky úsporných budov a v neposlední řadě se zaměřuje také na vzdělávání a osvětu.
Nadace Partnerství má bohaté zkušenosti z mnoha úspěšných mezinárodních projektů.
V letech 2018-2022 byla koordinujícím příjemcem v projektu LIFE Tree Check, jehož hlavním cílem je zmírnění nepříznivých dopadů klimatických změn v evropských městech.
Nadace také stojí za iniciativou Sázíme budoucnost, jejíž cílem je do roku 2024 vysadit v České republice 10 milionů stromů. Od roku 2019 organizuje soutěž Adapterra Awars, kde jsou každoročně oceňovány nejlepší realizovaná řešení a nápady pro adaptace na změnu klimatu a tím současně vzniká také inspirativní databáze příkladů dobré praxe v oblasti adaptací.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) je čtvrtou největší vysokou školou v České republice a již více než 170 let propojuje technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké obory v moderních studijních programech, které reagují na aktuální a skutečné požadavky současnosti. VŠB-TUO Je akreditovanou veřejnou vysokou školou a patří k nejvýznamnějším vzdělávacím a vědeckých institucím v ČR s více než 4000 akademickými a vědeckými pracovníky a více než 12 000 studenty. VŠB -TUO realizuje základní a aplikovaný výzkum na špičkové úrovni. Díky tradici a spolupráci s průmyslem, a také s domácími a se zahraničními univerzitami, poskytuje inovativní řešení v řadě oborů a nabízí na sedmi fakultách bakalářské, navazující magisterské a doktorské studium včetně výměnných programů pro studenty ze šesti kontinentů.

Główny Instytut Górnictwa - Państwowy Instytut Badawczy (GIG) je jednou z hlavních polských výzkumných institucí, která pracuje nejen ve prospěch těžebního a energetického průmyslu, ale také pro podniky zastupující různá odvětví – včetně malých a středních podniků, institucí a úřadů státní a místní správy a zahraničních partnery. Během své téměř 95leté činnosti dosáhl GIG předního postavení a podpořil vědecký rozvoj v oborech jako je hornictví, inženýrská geologie a environmentální inženýrství, ale i v dalších specializacích přímo či nepřímo spojených s těmito obory, jako jsou například nové směry získávání zdrojů a využití spalitelného uhlí.
GIG je v Polsku již řadu let partnerem místních a regionálních úřadů a realizuje řadu projektů jak pro obce a města, tak i pro velké aglomerace. Je důležitým poradním orgánem při implementaci Regionálního operačního programu a aktivně se podílí na přípravě projektu. Současně je také jedním z hlavních členů skupiny stakeholderů – Slezské rady pro inovace. GIG je členem Výzkumného ústavu uhelné oblasti Slezska, jehož úlohou na tomto území je právě ovlivňování a zlepšování realizací strategií a podporování transformaci regionů.
GIG má vysoce kvalifikovaný personál a zkušenosti v těchto oblastech výzkumu, v environmentálních studiích, včetně analýzy výzkumu a vývoje v oblasti postindustriálních oblastí, inovací, environmentálních technologií, integrovaného udržitelného řízení a územního plánování s aplikací analýzy scénářů a prognostických metod. Bohatá nabídka institutu nutí místní samosprávy těžit z nabízených řešení, technologií a produktů. Jejich zaměření sahá od tradičních problémů souvisejících s dopady těžebního průmyslu, environmentálních problémů a revitalizací území až po expertízu v plánování investičních procesů.
GIG aktivně podporuje průmyslové a správní zainteresované strany při zavádění inovativních řešení a technologií jako součásti rozvojových procesů posílených národními a regionálními programy posílenými fondy Evropské unie.