Nové postupy pro rekultivaci ploch po těžbě černého uhlí

Aktivita byla zahájena v 1. fázi projektu a práce na ní budou pokračovat až do roku 2031

Partneři zapojení do aktivity: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, DIAMO a Główny Instytut Górnictwa.

Aktivita přímo vychází z Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu a je zaměřená na transrotmaci pohornické krajiny Karvinska o rozloze 62 km² na udržitelné a atraktivní území.

Posttěžební krajina zahrnuje odvaly, výsypky, poklesové kotliny a další specifické území, která často vytvářejí extrémní podmínky. Paradoxně jsou ale tato místa základními kameny regenerace krajiny a slouží jako útočiště pro vzácné a ohrožené druhy rostlin i živočichů. Poklesové kotliny, typické pro Karvinsko, navíc vynikají výjimečnou kvalitou vod a jsou klíčovými přírodními prvky regionu.

Pro znovuzačlenění těchto území do krajiny je důležité nastavit limity pro jejich další využití a zvolit vhodné přístupy k rekultivaci. Prioritou je obnova zeleně, biopásů a center biodiverzity, včetně mokřadů a vodních ploch. Zároveň je třeba vymezit plochy vhodné pro výstavbu a volnočasové aktivity. Moderním trendem je kombinace rekultivace s realizací adaptačních opatření, což umožňuje využít území v souladu s ekologickými i společenskými potřebami.

V první fázi projektu byly definovány limity území, přičemž do roku 2025 bude vypracována metodika nových postupů v rekultivaci. Ve třetí a čtvrté fázi projektu proběhne pilotní rekultivace alespoň dvou lokalit, kde se nové přístupy ověří v praxi. Výsledky budou prezentovány odborné veřejnosti, aby mohly inspirovat další regiony v ČR i EU. Pilotní projekty budou představeny také na portálu MiSe Klima.